20.10.16

GAYLE FORMANOVÁ - Byla jsem tu

GAYLE FORMANOVÁ - Byla jsem tu


ŽÁNR: Román, Pro ženy, Světová literatura
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: I Was Here 
POČET STRAN: 272
ROK VYDÁNÍ: 2016
NAKLADATELSTVÍ: Yoli

ANOTACE:
Cody a Meg spolu vyrůstaly téměř jako sestry. Byly nejlepší kamarádky, věděly o sobě všechno... nebo si to Cody alespoň myslela. Megan je totiž mrtvá. Spáchala sebevraždu. Zdrcené Cody zůstane jen hluboký smutek a plno nezodpovězených otázek, protože nemá nejmenší ponětí, co se muselo dít, aby to Meg donutilo k tak tragickému, definitivnímu činu. A co víc - jak je možné, že ona sama neměla nejmenší tušení, co kamarádka prožívá? Pouští se tedy do složitého rozplétání motivů, které Meg k sebevraždě přiměly. postupně vycházejí najevo nové skutečnosti, s nimi se však vynořují i další otázky. Kdyby Meg věděla, jak její sebevražda zasáhne rodinu, spáchala by ji? A může vůbec člověk v tak bolestném stavu, kdy mu možnost, že si vezme život, připadá jako jediné řešení, pochopit následky svého činu?

JAK JSEM PŘIŠLA KE KNIZE:
V poslední době mě hodně baví a zajímají knihy s těžšími tématy (psychické poruchy, deprese, atd.) a po přečtení anotace jsem měla jasno! I když je pravda, že jsem ji koupila až poté, co jsem ji viděla nejméně po páté v knihkupectví.

OD OBALU PO VNITŘEK:
Obal je prostě nádherný, akorát stále nechápu tu symboliku barevného ptáka, který přelétá před obličejem dívky. Na černém pozadí je zobrazen v reálných barvách obličej dívky. Vše doplňují menší detaily z barevných skvrn, které splývají do obrysu ptáka v letu.

Po otevření se Vám naskytne pohled na velmi čistě provedenou knihu - na nažloutlém papíře se vyskytuje tmavé písmo s většími číslicemi označujícími kapitoly, do kterých je kniha členěná. Některé jsou delší, jiné kratší. Kniha končí epilogem, poděkováním a poznámkou autorky, kterou určitě stojí za to přečíst.

MŮJ NÁZOR:
Všichni někdy máme dny, kdy se cítíme pod psa, všechno se nám sype a máme pocit, že by lepší bylo nevylézt z postele, z domu nebo nejhůř vůbec neexistovat. A teď si představte, že takovéhle pocity máte neustále a že jediným řešením je sebevražda. Přesně takovéhle jsou deprese, kterými trpěla hlavní hrdinka knihy Meg, která v knize neřekla ani slovo. Proč? Protože podlehla své depresi - zabila se. A pak je tu ještě Cody, která byla Meganinou nejlepší kamarádkou a o ničem takovém neměla ani tušení až do doby, kdy dostala pozdní e-mail, který ji oznámil Meganinu smrt. A právě tehdy začíná její pátrání, protože nevěří tomu, že by si Megan vzala život sama (o depresích samozřejmě nemá ani tušení). Líbilo se mi, jak Cody poznala prostředí, kde Megan bydlela, kam chodila za zábavou, atd. Seznámila se také s jejími spolubydlícími/kamarády, se kterými se postupně spřátelila, z čehož jsem byla nadšená. Postupně na Megan také vzpomínala ať už dobře, nebo špatně. Každopádně více "pohledů" do minulosti jejich přátelství bych rozhodně uvítala.


"Představte si, že zanikne opravdové Slunce. Možná by na Zemi zůstal život, ale chtěli byste tu ještě žít?"



Kniha se mi četla velmi lehce, přečetla jsem ji ve velice krátkém intervalu, i když jsem od ní očekávala trochu něco jiného. Nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale moc jsem se těšila na těžší příběh na čtení, kdy se noříte do psychiky někoho, kdo je nemocný. Asi mi hodně chyběly pohledy z pozice Megan (jako by z minulosti), určitě by to knihu hodně oživilo a já bych dostala to, na co jsem se tak těšila. 

POSTAVY:
Postavy k příběhu krásně pasovaly. 
Cody byla přesně tak cílevědomá a nadějeplná jako nejlepší kamarádka, která chce zjistit, co se s Meg stalo a co ji k sebevraždě přivedlo. Zároveň se toho však děsí. Je velmi cílevědomá, tvrdohlavá a zdrcená smrtí své kamarádky. Hodně si vyčítá své chování vůči ní dříve. Neustále se s ní srovnává.
A pak je tu ještě tajemný kluk, kterého Meg znala a se kterým si dopisovala. Cílevědomý, upřímný, starostlivý, spolehlivý a kamarádský Ben, který se velmi rád ujme dvou zatoulaných koťat, která Megan zachránila před smrtí.
Nejvíce sympatická mi byla Alice - dokázala poslouchat a zajímala se o vše kolem. Zároveň to byl člověk, který Megan moc neznal a rád o ní poslouchal vyprávění. Byla velkou oporou.

JAZYK KNIHY:
Díky tomuto jazyku je kniha velmi čtivá a má spád. Ani se nenadějete a už jste na jejím konci. V knize najdete spisovný jazyk, ale také výrazy nespisovné (hlavně v přímé řeči). Výjimkou nejsou ani vulgární výrazy.

HODNOCENÍ: 4/5

Čekala jsem od knihy něco jiného, ale nakonec se ukázalo, že i takováto kniha mě dokáže vtáhnout do děje a vyplnit několik mých prázdných večerů. Jak Cody postupně odkrývala celou pravdu, držela jsem jí moc palce, akorát už tehdy jsem tušila, že je všechno trochu jinak, než jak se ona domnívá. 
Po přečtení knihy v ní mám spoustu podtrhaných vět, citátů, atd. a trčí mi z ní cedulka za cedulkou! 

Žádné komentáře:

Okomentovat