10.11.16

LIZ COLEYOVÁ - NÁVRAT Z TEMNOTY

LIZ COLEYOVÁ - Návrat z temnoty


ŽÁNR: Literatura světová, Thrillery
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Pretty Girl-13
POČET STRAN: 304
ROK VYDÁNÍ: 2013
NAKLADATELSTVÍ: Fortuna Libri

ANOTACE:
Bylo jí třináct, když se ztratila.

Zmizela své rodině, přátelům, světu. Když se zčistajasna objevila, zjistila, že jí chybí velký kus sebe samé.

Šestnáctiletá Angie Chapmanová se po třech letech od svého záhadného zmizení vrací domů. Z toho období si nic nepamatuje, jako by jí někdo vymazal všechny vzpomínky. Musí si poskládat příběh o všech hrůzách, které prožila, aby získala nazpět svůj život.

JAK JSEM PŘIŠLA KE KNIZE:
Knihu jsem objevila v Levných knihách. Hodně jsem přemýšlela, zda si ji koupím. Pak jsem se podívala na krátké názory a hodnocení od dalších lidí, kteří ji četli a bylo jasno! Už byla moje!

OD OBALU PO VNITŘEK:
Obálka je nádherná, sametová. Ale dost mě štve, že se na ni chytá prach! (Což to se chytá na každou věc, ale na téhle obálce je to tak strašně moc vidět!)
Kniha je členěná do bloků (TY, MY, JÁ) a ty obsahují jednotlivé kapitoly. Střídají se typy písma - nádherně dokreslují atmosféru.

MŮJ NÁZOR:
Představte si, že byste zapomněli 3 roky ze svého života! Byli byste najednou o 3 roky starší, své okolí byste poznávali, ale sebe samotné byste neznali... V zrcadle byste vídali jen cizí obličej a všichni okolo vás (včetně vás samotných samozřejmě) by byli staří než si je pamatujete. Co byste dělali? Jak byste se cítili?
Přesně tohle se stalo šestnáctileté Angie, která má pocit, že je jí stále třináct a nepoznává sama sebe. Zároveň si nepamatuje 3 roky ze svého života, je zmatená, zoufalá a neví, jestli si chce na vše vůbec vzpomenout.
Autorce se skvěle povedlo navodit atmosféru a nádherně zvládla pohledy do psychiky hlavní hrdinky! Kniha je temná a pořádně zlá! Chce se vám plakat, vzteky knihu zničit, ale zároveň je vám smutno, protože i tohle se bohužel na světě děje a o to je to horší. Jsou v ní popsány okamžiky, které si ani nechcete představovat!!!
Autorka skvěle do knihy zapojila alterega (čili alternativní osobnosti) hlavní postavy, následně si s nimi pohrála až tak dobře, že vás donutila přemýšlet, zda nějaké nemáte i vy. A tak stále čtete a čtete a čekáte, že už to nemůže být horší, že už to nejhorší máte za sebou. Ale ono bohužel může... :( Od takové sté stránky jsem si totiž myslela, že už mám ve všem jasno, že vím, kdo za vším stojí, ale že je vše v knize až takhle zlé, to jsem opravdu nečekala... Najednou se objevila nová skutečnost a já jenom žasla, co všechno si musela Angie prožít.


"Tři dlouhé roky jsem si nepřála nic jiného než zjistit, co se s tebou stalo. Ale teď... teď upřímně nevím, jestli si přeju, aby sis na to vzpomněla."

Třetí a zároveň poslední část knihy s názvem "JÁ" jsem si myslela, že je všechno už za mnou. Že se vše pouze vysvětlí a Angie bude moci začít zase žít normální, bohužel minulostí poznamenaný život. Ale autorka mě dokázala znovu srazit na kolena! Je to vůbec možné? Tolikrát totálně psychicky zničit čtenáře v jedné jediné knize? To už jsem opravdu koukala s otevřenou pusou a nestačila žasnout...
V závěru jsem velmi ocenila autorčinu poznámku, ve které vysvětluje celou disociativní poruchu a alternativní způsob léčby. Vysvětlí vám, co je skutečné a co pouhou fikcí. Tuhle poznámku jsem velmi ocenila, protože jsem po přečtení knihy měla v plánu sehnat si o této poruše spoustu informací a teď již nemusím.
Nad knihou jsem musela neustále přemýšlet a pořád jsem ji měla v hlavě. Vryla se mi do paměti a jen tak ji z ní nedostanu. Je to velmi silná kniha.

POSTAVY:
Postavy v knize jsou velmi příjemné, sympatické, krásně charakterově vykreslené.
Hlavní postavou je samozřejmě zoufalá, zmatená Angie, která by chtěla zpátky svůj normální klidný život (nikdy bohužel takový nebyl). Proto se spíše snaží osvobodit se, ale zároveň si vše postupně uvědomuje/rozpomíná se. Popisovat či charakterizovat Angie jako samostatnou osobu je velmi těžké (vzhledem k jejím alteregům, kteří se všichni na její osobnosti podílely).
Její největší a nejupřímnější kamarádkou byla Katie, která byla vyvrhelem školní společnosti jen kvůli tomu, že si dělala starost o ostatní. Nechtěla porušovat pravidla. Je starostlivá, naslouchavá a hlavně kamarádská.
Psychologem, který se snažil Angie velmi pomoci, se stala doktorka Lynn. Angie jí velmi důvěřovala, neboť je naslouchavá jako správný psycholog, důvěryhodná a příjemná. 
Celý případ se snaží vyřešit velmi taktní, rozumný a především lidský detektiv Brogan, který se za ty tři roky, kdy byla pohřešovaná, velmi sblížil s Angiinými rodiči. Sám má dcery, tak pro něj byl celý případ velmi těžký a dá se říct, že ho bral jako za velmi osobní.

JAZYK KNIHY:
I přes těžké téma knihy je její jazyk velmi čtivý - střídá se spisovná čeština s hovorovou. Sem tam se vyskytují chybějící slova či překlepy. Občas se objevují popisy, při kterých jsem se velmi zamýšlela (př. Tvář měla popelavou. Až příliš zakulacenou a popelavou.), protože máte pocit, že některá slova jsou hodně důležitá, když jsou zmíněna víckrát po sobě.

HODNOCENÍ: 5/5

Ano, ve skutečnosti jsem očekávala obyčejnou YA knihu. Ale tohle jsem opravdu nečekala - překvapila mě!
Při jejím čtení mě mrazilo! Vyvolala ve mě všechny pocity, které by skvělá kniha vyvolávat měla! Určitě to však není kniha pro každého - je velmi náročná na lidskou psychiku. Pro mě je to příběh, který se mi vryl do paměti a to si myslím hovoří za vše! Těch 5/5 si rozhodně zaslouží. Bohužel to však není kniha, kterou by si každý někdy přečetl ještě jednou...


Původně jsem se chtěla rozloučit těmito větami z poznámky autorky:

"Kdybyste mohli jednoduše vymazat svoje nejhorší vzpomínky, udělali byste to? Zůstali byste tím stejným člověkem? Co byste získali? Co byste ztratili?"

Ale pak jsem si uvědomila, že se ke knize vztahuje mnohem důležitější myšlenka:

"Jak tohle někdo může dopustit! Jak se tohle vůbec může dít!"

6 komentářů:

  1. Přečetla jsem ji jednim dechem a Souhlasím skoro se vsim :)
    Sametová vazba je uzasna a nastesti prach na ni jeste nemam :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jí právě na asi dva dny položila na stolek než sem ji začala číst a usadilo se na ní prachu až sem zírala :D

      Vymazat
  2. Navrat z temnoty prave ctu a diky tomu jsem vlastne objevila tvuj blog (kterej je jen tak mimochodem super!) jsem tedka na nejake 120. strance a absolutne se nemuzu odtrhnout. Mam pocit, ze si ji zaradim mezi svych top prectenych za tento rok :) jinak recenze super a jdu ti prosmejdit zbytek blogu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Já jí právě v top 2016 mám - ale článek jsem ještě nevydala (chystám se na to už brzy)... Jen klidně šmejdi, za to jsem ráda ;)

      Vymazat
  3. Taky jsem ji četla. Líbila se mi moc a vím, že ji znova číst budu, ale máš pravdu v tom, že to bylo hodně mrazivé čtení. Navíc, když si člověk představí, že se tyto věci opravdu dějí, tak si uvědomí, že měl vlastně neskutečné štěstí. Nedokážu si představit, jak bych se vyrovnala z něčím takovým, kdyby se to, nedej Bože, stalo mně nebo mojí dceři.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to strašná představa! A už vůbec nedokážu pochopit, jak se něco takového může dít! Také vím, že po knize určitě někdy znovu sáhnu :). Je pravda, že my ostatní máme obrovské štěstí, že se nám nic takového nikdy nepřihodilo.

      Vymazat