27.11.16

RICHARD SKOLEK - Moudré z nebe

RICHARD SKOLEK - Moudré z nebe

ŽÁNR: Romány, Literatura světová
POČET STRAN: 98
ROK VYDÁNÍ: 2015
NAKLADATELSTVÍ: Backstage Books

ANOTACE KNIHY:
Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.

JAK JSEM PŘIŠLA KE KNIZE:

Nebudete tomu věřit (ani já nevěřila), oslovil mě přímo autor knihy! A nekecám vám, že jsem z toho byla dost naměkko - v dobrém slova smyslu :). Takže recenzní výtisk mi brzy po domluvě přišel poštou a dokonce i s věnováním (MILUJU KNIHY, KTERÉ MI NĚKDO VĚNUJE I S NĚČÍM "TAK OBYČEJNÝM" JAKO JE VĚNOVÁNÍ) - což mě velmi potěšilo :).


OD OBALU PO VNITŘEK:

Obal je kreslený, lazen do modro-žluté barvy. Za mě taková průměrná obálka, není v ní nic extra - i pořádný nápad bohužel chybí. Já vlastním první vydání knihy. To druhé má obálku na můj vkus o hodně hezčí. Volené jsou spíše neutrální barvy, lehce do modra. Vypadá to, že i formát druhého vydání bude trochu jiný.
Celá kniha se dělí na části odlišené rokem (1992 - 1997). Tyto části vyplňují kraťounké příběhy. V každém z nich se Richard zamýšlí nad něčím jiným, tudíž mají různá témata. Nijak na sebe nenavazují. Ve druhém vydání knihy se vyskytují i ilustrace.


MŮJ NÁZOR:
Je to mnou vůbec první recenzovaná kniha na přání samotného autora. Jedná se o lehkou oddechovku, knihu akorát do takovýchto podzimních pošmourných dní, kdy vám chybí úsměv na tváři - úvahy hlavní postavy a zároveň vypravěče vás donutí se alespoň usmát. Je totiž plná sarkasmů! A skvělých! V knize je krásně vidět, že svět dětskýma očima je prostě skvělý - jen škoda, že my ho takhle už nikdy neuvidíme :(. Když čtete tyhle příběhy, často se přistihnete, že se zamýšlíte nad vším, co jste kdy v přítomnosti dítěte (ať už svého, či cizího) řekli a jak si to to dotyčné dítě mohlo ve své hlavičce přebrat.
Kniha je jakýmsi pohledem na život z pozice právě malého chlapce, který všemu nerozumí a snaží se spoustu věcí pochopit, zatímco plete opravdu páté přes deváté tak dobře, že se dokážete i krásně ztratit.


"... nebo náš pan školník, co má takový slizký vlasy a mamka vždycky říká, že vypadá jako třetiligovej fotbalista, ten si zase dává rozkouřený cigarety za ucho, což si teda myslím, že je dost nebezpečný, jednou mu chytne hlava a co potom, i když teda ty vlasy má fakt hrozný, tak možná se jich chce zbavit."

Mám pocit, že jsem udělala jednu velkou chybu! A to tu, že jsem knihu četla celou v kuse naráz. Myslím, že kdybych četla denně jeden až dva kraťounké příběhy, dokázala bych se nad nimi více zamýšlet a vyvodit si úplně jiné závěry. Možná by mi kniha dokázala ukázat a dát mnohem více. 


POSTAVY:
Knihu vyplňují v různém měřítku osoby patřící do bezprostředního okolí Richardova života - tedy matka, otec, babičky, dědečkové, strýčkové a kamarádi s "nekamarády". Celou knihu/jednotlivé kratší příběhy vypráví právě Richard, který nemá nadání pro sporty, za to je hodně zvídavý a zvědavý, rád čte a nerad se o něco dělí (hlavně o sladkosti). V knize se ukazuje, že je vynalézavý až "vyčůraný" a velmi upovídaný. Ze svého bezprostředního okolí má nejraději strýce Budlibáka, který ho velmi podporuje, je pro každou legraci, i když nemá lehký život (zemřela mu žena a hodně pije). Právě od něho pochází hodně používaná fráze (i název knihy) "Moudré z nebe".


JAZYK KNIHY:
Hodně hovorový. Občas se vyskytnou i sprostá slova. Věty jsou seskupeny tak, jak je vnímáte v hlavě (co si myslím, ať to má nebo nemá hlavu a patu, to prostě napíšu). Jednoduše, ale přesto strašně složitě. Jedna věta klidně zaplní celý odstavec a vy se často ocitnete v situaci, kdy hledáte tečku. Tuhle knihu předčítat musí být neskutečnej masakr (když to napíšu přímo jazykem knihy)! Protože nadechnout se až na koncích vět je nadlidský výkon! Jazyk určitě nesedne každému - i já s ním zpočátku měla problémy (a to pracuji s dětmi předškolního věku a ony opravdu takhle mluví! Pohybuji se v tomhle dá se říct "vesmíru" denně a stejně jsem měla s jazykem knihy docela problémy.). No co se dá dělat, jsem hold rozmazlenější a mám raději uhlazenější styl jazyka.
Jakmile se začtete, na jazyk si zvyknete a jeho podobu už moc vnímat nebudete.

HODNOCENÍ: 3/5



"... ale když už teda někdo umřít musí, tak by bylo fajn, kdyby se to střídalo, jednou někdo fajn a jednou někdo, koho nikdo nemá rád, bylo by to takový férovější, no, vopravdový moudrý z nebe, jak říkával strýc Budlibák."

Je to oddechová úsměvná kniha, která nám má ukázat, jak smýšlejí děti. Jaké to je, když jsou na světě kratší dobu než my a ještě všemu nerozumějí a pochopit to chtějí. Jak se je snažíme přetvořit k obrazu svému a nedíváme se na ně jako na osobnosti, které samy vědí, co chtějí a nechtějí dělat. Měla by nám ukázat, jak se máme v jejich přítomnosti chovat, protože děti si pamatují a učí se jak jinak než nápodobou nás jako jejich vzorů.

Žádné komentáře:

Okomentovat