12.03.17

JOJO MOYESOVÁ - Život po tobě

JOJO MOYESOVÁ - Život po tobě

ŽÁNR: Literatura světová, Romány, Pro ženy
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: After you
SÉRIE: Než jsem tě poznala
DÍL: 2.
ROK VYDÁNÍ: 2016
POČET STRAN: 400
NAKLADATELSTVÍ: Ikar


ANOTACE KNIHY:
Kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? V pokračování světového bestselleru Jojo Moyesové Než jsem tě poznala najdeme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí. Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty – život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily – jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak… 

JAK JSEM PŘIŠLA KE KNIZE:
Tahle knižní kráska je ještě pozůstatkem z Vánoc! :) Dostala jsem ji od přítele, který ví, že jsem první díl hltala večer za večerem a film jsem si také nenechala ujít. Tak konečně obešlo i na ni, i když jsem si ji tak moc šetřila.

OD OBALU PO VNITŘEK:
Trochu mě mrzí, že první díl této série vlastním v měkké vazbě, tudíž tenhle druhý s pevnou mi k ní moc neladí. :( Ale co, důležitý je přece obsah, no ne?

Přebal je nádherný, jednoduchý, kreslený. Lazený do béžového odstínu s lehce fialovými a zelenkavými doplňky. Po jeho sundání objevíte tu samou krásu, ale tentokrát černo-šedo-bíle vyvedenou. Kniha je klasicky rozdělena na kapitoly různé délky (stejně jako u předchozího dílu) označených pouze jednoduše číslicí.



MŮJ NÁZOR NA KNIHU:
Znovu se setkáváme s námi již známou Louisou,
která měla ráda svůj příměstský život v malém domku pod hradem, a najednou se změnila. Teď touží jenom po jednom - utéct! Nejdříve se přestěhuje do Paříže a nakonec do Londýna, kde se usadí a najde si práci. Co myslíte? Začala konečně žít, jak by si Will přál? Inu, abych řekla pravdu, není z toho zrovna "odvařená". A navíc se objeví Lily, která tvrdí, že je Willova dcera. No chápete to?


"Někdy se tak dívám na životy lidí kolem sebe a říkám si, jestli nám všem není souzeno zanechávat po sobě škody."

Upřímně... Před čtením knihy jsem se neseznámila s její anotací - sáhla jsem po ní už jenom proto, že její první díl byl skvělý! Zajímalo mě, jak Louisa žije, protože jsem ji měla velmi ráda a přirostla mi k srdci. A víte co? Opět jsem se přesvědčila v tom, že Louisa stále potřebuje někoho, kdo jí pomáhá žít tak, aby si život vychutnávala plnými doušky. V prvním díle to byl Will a v tomto je to Lily a Sam. Ale i přes autorčinu snahu mi Lily nijak k srdci nepřirostla... Byla do celého příběhu tak nějak napasovaná, jako by tam vůbec nepatřila. Navíc je tak nesnesitelně protivná! Až do úplného konce knihy jsem na ni nedokázala změnit názor. Ano, chápu, proč vedla takový  život, který vedla, a chovala se tak, jak se chovala, ale bohužel mi nijak k srdci nepřirostla...
Ale když nebudete vnímat neustálé eskapády Lily a její neskutečně protivné chování, dostanete nádherný příběh, který ani za mák není podobný tomu v předchozím díle série. Sem tam se sice setkáte se starými známými postavami, ale všechny se změnily a jsou naprosto jiné. Navíc Louisina dokonalá rodina prožívá zrovna krizi a pan Traynor očekává přírůstek do rodiny, zatímco Camille Traynorová je neznámo kde. Navíc Louisina sestra Trina je stále doma u rodičů a její synek Thomas neustále perlí, že jsem se několikrát smála na celé kolo až se za břicho popadala!


"Byla jsem poznamenaná. Svět kolem mě to věděl. A co bylo horší, já si to začínala uvědomovat taky."

Ke kladům knihy rozhodně patří čtivý příběh se zvraty, s hlavní hrdinkou, kterou si prostě nejde nezamilovat a osobitý styl vyprávění autorky, který vás nutí číst dál a dál, i když nejde o nijak zvlášť těžkou literaturu plnou napětí. Zároveň lidem ukazuje jakousi pomoc, když ztratí někoho blízkého a nedokáží se svou ztrátou žít (terapeutická skupina, ve které se o všem mluví a účastníci se učí na životě hledat to krásné, proč žít i nadále).
Hlavním záporem knihy je podle mě Lily, která je do příběhu (jak už jsem říkala) strašně divně nastrčená a myslím, že i bez ní by byl příběh velmi zajímavý - mně šlo hlavně o to, dozvědět se, jak žije Louisa bez Willa a to bych zjistila, i kdyby se neobjevila Lily.
I přesto že si na Lily neustále stěžuji, jsem se na každou stránku z knihy moc těšila a vychutnávala si z ní každé její slovo! Zase jedna fajn oddechová kniha, ve které jde však najít mnoho, pokud si dáte tu práci...:)

POSTAVY:
Znovu se setkáváme s velmi obětavou a starostlivou Louisou Clarkovou, kterou jsme si tak moc oblíbili již v prvním díle knihy (doufám, že v tom nejsem tedy jediná!). Stále dokáže být sarkastická, bohužel však v menším měřítku než dříve. Teď je spíše smutná, osamělá a nerozhodná.
Do života jí nečekaně přijde Lily. Sprostá a drzá puberťačka, která je velmi zkažená dnešní dobou. Neustále má pocit, že když se trápí ona, musí trpět i někdo jiný, takže kolem sebe neustále mlátí a opíjí se, uráží ostatní, jen aby zapomněla na svůj smutek. Ovšem i přes její negativní vlastnosti má i určitou slabost - zahradničení!
Louise zkříží cestu po její nehodě pohodový sanitář Sam s nádhernou postavou, který hodně zahýbe s její životem. Dokáže být velmi upřímný, skromný a hodný. Jen tak něčeho se nezalekne :).

JAZYK:
Autorka kombinuje spisovný jazyk s nespisovným. Nemá problém zařadit i hrubé a vulgární výrazy. V rozhovorech je jazyk knihy velmi hovorový, takže se dialogy mezi lidmi čtou úplně samy. :) Veškeré vnitřní promluvy Louisy s Willem či k sobě samé jsou proloženy kurzívou, takže se v textu nemáte šanci ztratit, i kdybyste sebevíc chtěli.
Velmi mě potěšilo, že tahle kniha je po dlouhé době téměř jedinou, která nemá ve svém textu ani jednu chybu či překlep! (Mluvím o knihách, které jsem v poslední době držela v rukou já osobně.)

HODNOCENÍ: 4/5




"Když spadnete z velké výšky, nikdy nevíte, jak to dopadne."

Co říct závěrem? Příběh jsem si velmi užila. V jeho závěru mi samozřejmě ukápla nějaká ta slzička, což je samozřejmé pro takový životní příběh, i když smyšlený. 
Takže příjemné čtení přeji, pokud hledáte nějakou lehčí knihu s poučením, které nejste líní hledat mezi řádky :).

Žádné komentáře:

Okomentovat