01.04.17

VERONICA ROSSI - Do poklidné modři

VERONICA ROSSI - Do poklidné modři

ŽÁNR: Literatura světová, Fantasy a sci-fi
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Into The Still Blue 
SÉRIE: Nebe
DÍL: 3.
ROK VYDÁNÍ: 2014
POČET STRAN: 416
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub


ANOTACE KNIHY:

Árie a Perry jsou rozhodnuti najít Poklidnou modř, bezpečné útočiště před éterovými bouřemi dříve než Sobol a Hess. V jeskyni, kde nalezli provizorní útočiště, se snaží usmířit obě skupiny, Osadníky a Outsidery, které spojuje jen nenávist k jejich zoufalé situaci. Čas běží a je třeba zachránit Uhlíka, kterého kvůli jeho neobyčejným schopnostem unesli Sobol s Hessem.

Pak dorazí žalem zničený, rozzuřený Roar a svou touhou po pomstě všechny uvrhne do nebezpečí.
Perrymu a Árii nezbývá než sestavit zcela nepravděpodobnou družinu a vydat se na beznadějnou záchrannou akci.

Uhlík není jen klíčem, který jim odemkne Poklidnou modř, a jedinou nadějí na přežití – je to i jejich kamarád. V umírajícím světě má smysl jediné – přátelství.


JAK JSEM PŘIŠLA KE KNIZE:

První dva díly této série jsem četla před dlouhou dobou. Bohužel ten druhý mě dost zklamal a já nějak neměla chuť shánět ten poslední třetí díl. Ale pak jsem objevila zlevněné knihy s mírným poškozením a mezi nimi právě tuhle. Tak jsem si řekla, že za tuhle skvělou cenu, si ji koupím - možná to bylo také zapříčiněno hodně tím, že nikde jinde už k sehnání nebyla... 

OD OBALU PO VNITŘEK:

Obálky, nebo spíše papírové přebaly, všech knih z této série jsou naprosto působivé. Vždy na nich objevíte postavu (či dvě) s lesklým a velmi promyšleným barevným tónováním - to už vůbec nemluvím o tom, jak na světle háže duhová spektra! Ano, z tohohle jsem nadšená! Po jejich sundání objevíte ale pouze obyčejnou tmavě modrou obálku s názvem knihy.
Kniha je rozdělená na jednotlivé kratší kapitoly, které střídavě vypráví Perry a Árie.

MŮJ NÁZOR NA KNIHU:
Předchozí dva díly jsem četla už hodně dávno (po druhém dílu jsem na sérii dokonce i zanevřela), ale teď jsem vzala do ruky tenhle díl, protože jsem chtěla už tenhle příběh uzavřít. A víte co? Neskutečně jsem se v něm zpočátku ztrácela. Nemohla jsem se chytit ani jedné vazby na předchozí díl. Nevěděla jsem, o co šlo v příběhu dříve a pamatovala jsem si pouze dvě hlavní postavy, bohužel bez absolutního vědomí, co se jim v minulých dílech stalo. Inu, plácala jsem se v tom hodně, ale statečně. Nakonec jsem se tímhle problémem prokousala a ponořila se do příběhu. Ovšem jeden problém neustále přetrvával: nedokážu si představit, jak vypadají éterové bouře a Uhlíkova práce s nimi.

Do čtení téhle závěrečné knihy jsem se mnohdy musela nutit hlavně z důvodu, že jsem chtěla mít tuhle sérii jednou provždy přečtenou. Její konec jsem si docela užila, i když byl tak neskutečně rychlý, že než jste se nadáli, bylo po knize. Další věcí, která mě neskutečně mrzí, je to, že mi žádná z postav nijak extra nepřirostla k srdci a bylo mi prakticky úplně jedno, jak to s nimi dopadne - docela krizová situace, nemyslíte? Navíc se mi neustále pletly postavy Sobola a Sorena (snad kvůli dosti podobným jménům), takže jsem se musela mockrát zamýšlet a ucelovat si své myšlenky ohledně příběhu - sami víte, jak je to protivné a jak moc to zdržuje... :/


"Proč s nepřítelem bojovat, když ho můžete oklamat?"

Vůbec jsem si nepamatovala, jak to bylo s Árií a její rodinou (matkou a otcem). Úplně jsem zapomněla, že svého otce neznala. Ano, našla ho! Ale byl do příběhu tak nešikovně nastrčený, až jsem se musela smát ("A to má být jako všechno?" říkala jsem si). Absolutně nepromyšlený tah, jak své dceři oznámit, že je její otec, atd. Rozhovor absolutně o ničem a totálně zbytečný.

"Zítřek přijde, ať se ho bojíme nebo ne."


Kniha je čtivá, příběh není špatný, ale přesto jsem se několikrát přistihla, že chci knihu dočíst spíše proto, abych si mohla říct, že jsem tuhle sérii konečně dočetla. Možná můj názor na tuhle knihu zkresluje hodně to, že jsem ji četla s obrovským časovým odstupem než předchozí dva díly. Tudíž jsem si všechno nedokázala vybavit, nedokážu knihy mezi sebou porovnat a ani nemohu říct, zda tento díl byl nejlepším ze všech.  

POSTAVY:
A teď se podíváme na ty již zmiňované postavy, ke kterým jsem bohužel nepřilnula. 
Příběh vypráví sebejistý a odhodlaný Peregrin, který je rozeným vůdcem, ale i Krvepánem svého kmene lidí. Je odhodlaný a velmi tichý. Hlavu mu pomotá další z hlavních postav Árie, která je chytrá, houževnatá a velmi tvrdohlavá. Na rozdíl od Perryho vyrůstala ve Snění, které bylo od éterických bouří ochráněno. Velmi zvláštní postavou se schopností ovládat éter je Uhlík, který se svých schopností až bojí. Zároveň velmi naslouchá Perrymu, je milý a velmi hodný.
Máme zde také dvě záporné postavy a to Hesse, který je vůdcem osadníků ze Snění. Přesto že je velmi manipulativní, nečestný a bezcitný, velmi se obává Sobola, který nemá slitování, je schopný naprosto všeho, protože se nebojí násilí.

JAZYK:
Jazyk je spíše spisovný, sem tam narazíte na nespisovná slova, či hrubé výrazy. Přes co jsem se však nedokázala přenést je to, že kniha obsahuje tolik překlepů, že to až bije do očí! A věřte mi, neskutečně vás to naštve!

HODNOCENÍ: 3/5

Žádné komentáře:

Okomentovat