01.09.17

JAMES DASHNER - Kód horečky

JAMES DASHNER - Kód horečky

ŽÁNR: Literatura světová, Sci-fi, Pro děti a mládež
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: The Fever Code
SÉRIE: Labyrint
DÍL: 2. prequel
ROK VYDÁNÍ: 2017
POČET STRAN: 312
NAKLADATELSTVÍ: Yoli


ANOTACE KNIHY:

Druhý prequel celosvětově populární scifi série o Labyrintu. – Nastal konec světa. Lesy hořely, jezera a řeky vyschly, hladiny oceánů se zvýšily. Pak přišla epidemie, horečka, která zasáhla celou zeměkouli. Umíraly rodiny, vládlo násilí a člověk zabíjel člověka. Pak přišel ZLOSIN a pokusil se najít odpověď. A objevil dokonalého chlapce. Ten chlapec se jmenoval Thomas a postavil Labyrint. Existují tajemství. Existují lži. A existují pouta, která by historie nedokázala předpovědět. Toto je příběh toho chlapce, Thomase, a toho, jak vybudoval Labyrint, který mohl jako jediný strhnout. Všechny otázky budou zodpovězeny.

JAK JSEM PŘIŠLA KE KNIZE:
Tak nějak jsem očekávala, že autor vydá prequel ke své sérii, ale nečekala jsem, že budou dva! Navíc v tom prvním vůbec nenajdete zmínku o Labyrintu, ale potulujete se po okolí mezi raply poznamenané Erupcí. Příběh byl skvělý, ale neobsahoval to, po čem jsem toužila nejvíc - dozvědět se o vzniku Labyrintu a o ZLOSINU mnohem víc. A tak je všem jistě jasné, že po téhle knize jsem sáhnout musela! Navíc patří k sérii, kterou chci vlastnit kompletní (kvůli jejímu znovu přečtení - znáte to;)).

OD OBÁLKY PO VNITŘEK:
Obálka knihy nijak nevybočuje z řady svých předchůdců. Opět je černá s písmem, které obsahuje barevné útržky charakterizující prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Mně se styl těchto obálek moc líbí a jsou ozdobou mé knihovničky! 
Příběh se skládá z kratších kapitol. U každé z nich je uveden datum (je to vůbec datum?) a čas - např. 231.05.04/23:41. Já jim absolutně nevěnovala pozornost, protože pro mě nejsou důležité. Navíc je obsahuje pouze tato jediná kniha ze série.
Věnování od samotného autora vás prostě dostane!:) A nelžete, že ne!
MŮJ NÁZOR NA KNIHU:
Jako u všech předchozích knih jsem se ze začátku nemohla moc začíst, ale to samozřejmě polevilo po několika stránkách - ono chvilku trvá, než si zvyknete na jazyk, kterým je tenhle příběh vyprávěn a také na to, že vám může uniknout jakákoli myšlenka, která je důležitá. V momentě, kdy vám uteče, jste ztracení! Je potřeba tenhle příběh pořádně vnímat a prožít, jinak se ztratíte a nevíte, komu věřit, fandit, atd. Co tím chci vlastně říct? Že v tomto příběhu je důležité každé slovo! 


Jsem moc ráda, že se v této knize objevily již známé postavy, které vidíme stárnout. Zároveň pozorujeme, jak se mění jejich chování a úvahy. Moc ráda jsem se opět shledala s Newtem a malým sladkým Chuckem! Ta nostalgie (četla jsem Labyrint už před dlouhou dobou, je fajn se znovu zasnít)...


"Vypadalo to, jako by se svět začal točit opačným směrem."

Konečně jsme se dozvěděli, jak to všechno s labyrintem vlastně bylo, co mu předcházelo a jak do toho každá postava zapadá. A věřte mi, že na vás čeká nemálo překvapení! Všechno totiž krásně zapadne do sebe! 

(zdroj)


Autor zvolil svou strategii dobře - v žádné knize nevyzradil víc, než bylo skutečně nutné. Pořád své čtenáře nutil, aby četli knihu za knihou a postupně si vše skládali dohromady. Upřímně - málokomu se povede udržet si své čtenáře takhle dlouhou dobu. Autor mě vlastně nedokázal zklamat ani jednou ze svých knih (i když našly se trochu slabší, to je pravda). V celé sérii je opravdu obrovská spousta důležitých věcí, které si čtenář ve své hlavě neudrží - po přečtení vždy něco zapomenete, znáte to. Jenže tahle "ztráta důležitých myšlenek" může zapříčinit to, že budete zvědaví, jak to vlastně bylo, protože si to už nepamatujete, a možná i sáhnete po předchozích knihách, ve kterých budete listovat. Ano, mluvím z vlastní zkušenosti... Hledala jsem a hodně!

"Je třeba znát problém lépe než řešení, jinak se řešení stane problémem."

Kniha mě nechala vydechnout až na samotném jejím konci. I po něm jsem se nedokázala ubránit spousty myšlenkám tlačících se v mých mozkových závitech. Tak nějak prosily o pozornost naprosto všechny najednou a já je nestíhala zpracovávat. Musím říct, že jsem dostala chuť začít číst celou sérii Labyrint znovu pěkně od prvního dílu, protože tenhle prequel k tomu vyloženě vybízí!

Poznámka: Opravdu se vyplatí číst knihy za sebou tak, jak byly vydávané (nechat si prequely pěkně až na samý závěr), protože teprve pak se budete cítit tak, jak se při četbě téhle série cítit máte...

POSTAVY:
V tomto příběhu se setkáváme s postavami, které moc dobře známe. Konečně je však vidíme takové, jaké byly před vstupem do Labyrintu. Věřte mi, někdo byl opravdu jiný...
Hlavní postavou je stále empatický Thomas, který neustále pochybuje o pravdě, nedůvěřuje ZLOSINU. Pak zde máme chytrou a přímou Teresu, která je někdy až přehnaně dokonalá. Bohužel na mě působí jako nepředvídatelná mrcha, v žádné knize jsem ji neměla ráda a i tenhle příběh mě nepřesvědčil o opaku (že bych dopředu tušila, jak to všechno před Labyrintem bylo?). Opět jsem se setkala se svým oblíbeným a bezelstným Chuckem a nejoblíbenější postavou - kamarádským, bohužel však neimunním Newtem. Rozhodně nesmíme zapomenout na odvážného, všímavého a vždy žertujícího Minha a divokého, odhodlaného a laskavého Albyho. Namyšlený Gally, kterého známe z prvního dílu této série, se v příběhu pouze chvilkově mihne.
Osobou, o které slyšíme hodně, je doktorka Paigeová, která touží po moci, nemá slitování a dokáže být velmi zákeřným taktikem.

JAZYK:
Psáno v er formě. Jazyk je stejný jako v předešlých dílech, takže se nemusíte bát, že byste objevili něco nového. Spisovný a nespisovný jazyk spolu jdou ruku v ruce a tak krásně se čtou.
Najdete zde slova, která jsou vám známá už z Labyrintu. Např. guty, muňák, placer, vogo, atd. Objevují se i slabší vulgarismy.

HODNOCENÍ: 5/5


"Lidé se mají rádi. V dobrých časech i těch zlých. Lidé se mají rádi."

Tahle série je pro mě srdcovka! A autor nás opravdu až do konce nechá čekat na absolutní rozuzlení všeho! Myslím, pane Dashnere, že vás za to bude spousta lidí milovat i nenávidět zároveň... 

Žádné komentáře:

Okomentovat